Vyšetření

Neurologické vyšetření

Neurologické vyšetření je základem diagnostiky normotenzního hydrocefalu. Při něm jsou otestovány základní funkce nervového systému a odhaleny jeho poruchy. Pokud neurolog uzná za vhodné, objedná CT mozku či magnetickou rezonanci. Ukážou-li tato vyšetření, že jsou mozkové komory širší než by měly být, odešle Vás na neurochirurgické pracoviště, které se diagnostikou i léčbou normotenzního hydrocefalu zabývá.

Vyšetření psychologem

Protože se normotenzní hydrocefalus projevuje i různými stupni demence, poruchami paměti či koncentrace apod., je potřebné vyšetření specializovaným psychologem. Ten s Vámi projde jednotlivými testy a stupeň postižení zhodnotí. Toto vyšetření může trvat i několik hodin a často bývá rozdělené i do dvou sezení.

CT a MRI vyšetření

CT (výpočetní tomografie) a MRI (magnetická rezonance) jsou vyšetření, která lékaři umožní zobrazit mozek. Díky těmto vyšetřením lze odhalit řadu onemocnění, v případě NPH především šířku komor a stupeň postižení mozku.

Výhodou CT vyšetření je jeho rychlost. Celé vyšetření je hotové během několika minut. Je nenáročné, málo zatěžující a dostupné v řadě nemocnic. Nevýhodou je rentgenové záření, kterému je během vyšetření pacient vystaven. Snímky ovšem postrádají některé detaily, které mohou být pro Vašeho lékaře důležité.

Proto zpravidla doporučujeme ještě vyšetření magnetickou rezonancí (MRI), které poskytuje velice detailní pohled na mozek. Jedná se o vyšetření v podobném tunelu jako u CT, který je ovšem delší a užší.

Vyšetření zpravidla trvá déle – většinou 10–20 minut. Během vyšetření přístroj vytváří značný hluk, proto před vyšetřením dostanete zvláštní sluchátka. Jelikož je součástí přístroje velice silný magnet, nesmí se do jeho blízkosti nosit jakékoli kovové (magnetické) věci.

Vyšetření magnetickou rezonancí je zdraví neškodné. Pouze pokud máte v těle součásti z některých kovů (dlahy, cévní svorky, kardiostimulátor apod.) může u Vás vyšetření vyvolat komplikace. Upozorněte proto svého lékaře na přítomnost kovových implantátů ve svém těle.

Ani jedno vyšetření zpravidla nevyžaduje zvláštní přípravu. Pouze pokud by bylo třeba podání kontrastní látky při CT vyšetření, musíte být nalačno. Na tuto skutečnost budete svým lékařem upozorněni.

Vyšetření vstřebávání mozkomíšního moku (LIT a TAP test)

Tyto testy jsou nepříliš zatěžující vyšetření, která pomáhají lékaři odhalit poruchu oběhu mozkomíšního moku. Bez těchto vyšetření nelze spolehlivě předpovědět, zda by případná implantace shuntu povede ke zmírnění Vašich obtíží.

Absolvování těchto testů vyžaduje, abyste strávil v nemocnici na neurochirurgickém oddělení asi 3 dny, v některých případech i více. Během této doby je často provedeno právě i vyšetření magnetickou rezonancí a psychologické vyšetření.

Lumbální infúzní test (LIT)

Je jedním z testů, které pomáhají zjistit lékaři do jaké míry je porušen koloběh mozkomíšního moku, tzn. jak hodně vázne odtékání moku zpět do krve.

Lékař Vám provede tzv. lumbální punkci – zavede tenkou jehličku do páteřního kanálu v bederní oblasti. Poté ji napojí na čidlo snímající tlak mozkomíšního moku a infúzní pumpu. Tato pumpa bude přidávat za stálé kontroly tlaku malé množství sterilní tekutiny k mozkomíšnímu moku v páteři a mozku. Pokud během vyšetření tlak moku stoupne nad určitou mez, lze usuzovat na poruchu oběhu, respektive odtoku, mozkomíšního moku z mozku.

Vyšetření trvá asi 15–20 minut. Během této doby je nutné, zachovat klid, klidně ležet na boku, nepohybovat se a nemluvit, jinak jsou výsledky nehodnotitelné a test je nutno opakovat. Pouze pokud Vás začne bolet hlava, nebo se udělá nevolno, upozorněte lékaře. Po vyšetření je třeba zhruba 3 hodiny ležet na lůžku a dostatečně pít.

Vyšetření zpravidla probíhá bez komplikací. Někdy se objeví bolest hlavy, častěji pokud pacient nedodrží klid na lůžku po testu. Velice vzácně dojde k epileptickému záchvatu, nebo zánětu. Vážnější komplikace jsou výjimečné.

U některých lidí, zejména starších, může být provedení lumbální punkce náročnější kvůli změnám na páteři. V některých případech je nutné test odložit a zopakovat ho za týden, či ještě později.

TAP-test

TAP-test se často kombinuje s předchozím testem. Jeho podstatou je také lumbální punkce. Při tomto testu se však jen odebere určité množství mozkomíšního moku, tím se sníží jeho tlak v mozku a míše. S odstupem několika hodin po tomto testu lékař vyšetří Vaši chůzi a paměť a posoudí, do jaké míry se výsledky změnily. Komplikace testu jsou opět málo časté a obdobné jako u lumbálního infúzního testu.

Dočasná implantace zevní lumbální drenáže

Jedná se o vyšetření, které se někdy využívá po předchozích testech. Vyžaduje asi 4 denní hospitalizaci. Vyšetření je opět založené na lumbální punkci, kterou se ale do páteřního kanálu implantuje tenká hadička. Ta se zde ponechá zpravidla 3 dny. Odvádí dané množství mozkomíšního moku do sáčku u postele. Následuje opět vyšetření chůze a paměti.

Na základě těchto testů a dalších vyšetření Vám lékař doporučí další postup ve vyšetřování, nebo léčbě Vašich obtíží.